Recyklace šatů

Kamarádka vyřadila ze skříně šaty a mně se ten materiál a vzor moc líbil, tak jsem je adoptovala. Jenže měly na žabičkování na zádech díru, tak mě napadlo, že bych z nich udělala sukni. Stejně mi tenhle typ šatů moc nesluší.

Fotka před:

Sukni jsem oddělila od vrchního dílu, na obyčejném stroji jsem k ní přišila lem z bavlněného úpletu a hned mám pocit, jako bych si koupila něco nového na sebe :) Jako nová!

Norský dokument o sweatshopech

Tohle se vás pravděpodobně dotkne. Je to norský „dokument“, možná spíše taková reality show o tom, jak tři mladí lidé z Norska (bloggeři) jedou do Kambodže zjistit, v jakých podmínkách tam místní obyvatelé vyrábějí „jejich“ oblečení. Je to přímá konfrontace reality.

I když jsem už podobných dokumentů viděla několik, tenhle je jiný, protože v něm nevystupuje anonymní dělník, ale člověk, který má jméno, měl své sny a měl třeba i rodinu. Teď žije v místnosti 3 x 3 metry čtvereční, spí téměř na zemi, 16 hodin denně šije dokola stejný šev a dostává za to 3$ na den. Je konfrontován s podobně madými lidmi z Norska, kteří si nejspíš nedokázali představit, co všechno se odehrává v zemi, kde vzniká jejich oblečení.

Pětidílný dokument je ke shlédnutí ZDE (s anglickými titulky).

Kosmetika, kterou (ne)potřebuji

Občas se na youtube koukám na taková ta videa „spotřebováno za“ a přijde mi, že spotřebovávám asi tak desetinu kosmetiky než průměrná česká žena :) Nedávno jsem se zamyslela nad tím, co všechno na sebe nanáším, a přišla jsem na to, že používám tak málo věcí, že jsem spíš průměrný český muž ;) Spousta blogerek si tvoří seznamy kosmetiky, kterou (s)potřebuje, já jsem se v rámci "dematerializace" rozhodla napsat seznam věcí, které nepoužívám a tudíž nepotřebuji.

• MAKE-UP
• ODLIČOVAČ
• VLHČENÉ UBROUSKY
• KONDICIONER
• MASKY NA VLASY
• PĚNA NA HOLENÍ
• RŮZNÉ ROZTODIVNÉ SPRCHOVÉ GELY (na ruce, nohy, obličej, intimní atp.)

Jelikož se nemaluji, nepoužívám ani žádný odličovací prostředek, na vlasy nanáším pouze ŠAMPON, holím se elektrickým holícím strojkem, takže odpadá spotřeba žiletek a gelů na holení. K mytí mi slouží tuhé MÝDLO, třeba i stejné jako na ruce. Občas si tedy dopřeju SPRCHOVÝ GEL, ale spíš v případě, když mi ho někdo dá jako dárek.

Na čem ale ujíždím jsou KRÉMY NA TĚLO a OLEJE. Občas si dělám legraci, že jsem nabalzamovaná jako Lenin. Nepostradatelný je také KRÉM NA OBLIČEJ. Pokud se nenamažu dvakrát denně, mám pocit, že je pleť napnutá. Na rty nanáším BALZÁM Peeper Keeper a z oblíbeného eshopu iHerb.com mám momentálně i DEODORANT.

Je bez alkoholu a bez sloučenin hliníku. Ty jsem označila nálepkou nebezpečné a raději se jim vyhýbám. Vlastním jednu voňavku.

A jaké kosmetické přípravky (ne)potřebujete vy?

Co na sebe v zimě?

Tohle bude takový návod, jak se v zimě obléci tak, že na vás mráz bude krátký. Sice budete zabaleni ve vrstvách jako cibule, ale zase vám bude krásné teplíčko a na zimou trpící obyvatele ve svém okolí se budete jen shovívavě usmívat :) Doporučují 4 z 5 močových měchýřů a 8 z 10 ledvin :)

Nejspodnější prádlo vynechávám a jdu rovnou na první pořádnou vrstvu.

TÍLKO, tak to jsem roky nosila jen v létě a ani v zimě jsem ho moc nevyhledávala, dnes ho nosím každý den, v zimě má funkci košilky, v létě je to normální svrchní oděv.

PUNČOCHÁČE, po „traumatu“ z dětství s vytahanými neforemnými padajícími punčochami jsem je zase vzala na milost, protože v mrazech tvoří nepostradatelnou druhou vrstvu pod kalhotami, takže vám nefouká ani na stehna.

Druhá vrstva je poměrně standardní.

TRIKO s dlouhým rukávem, může být i krátký, pokud není venku taková kosa, že by vám omrzaly i paže.

KALHOTY nebo SUKNĚ, poslední zimu jsem si oblíbila kalhoty z manšestru, tak nějak mám pocit, že mě hřejí víc než třeba denimové, ale ani teplejší dlouhá sukně nemusí být k zahození.

Přednosti další vrstvy spočívají spíše ve volbě materiálu.

SVETR, nějaký pořádný třeba i s podílem vlny. Místo svetru nosím občas fleecový kabátek/mikinu, který je dlouhý až pod zadek. Močový měchýř se raduje, další vrstva, která ho ochrání.

Když venku fouká, nosím tenký NÁKRČNÍK a přes něj ještě dlouhou ŠÁLU. Šála může být i krátká, ale ta dlouhá ve větru lépe vlaje ;)

BOTY s tlustější podrážkou, už se mi stalo, že mi byla přes podrážky zima. Ještě je možnost si do bot koupit vyteplené vložky, to je pak noha jako v peřince.

KABÁT nejlépe s podílem vlny a ne žádný tenký bez podšívky. Když sahá pod zadek, jedině dobře.

No a když už fakt mrzne, až praští, mám připravené ještě takové drobné pomocníčky.

PONOŽKY, bez punčocháčů jsou nutností, s punčocháčema je to možnost, jak udržet nohy dlouho v teple.

ČEPICE, tu nosím, jen když mi fakt mrzne hlava, mám ráda takové ty typy, co překrývají i uši, takže je všechno pěkně schované.

RUKAVICE, aby byly i vaše pařátky v teple :)

A nakonec něco pro největší zmrzliny na světě.

Existuje merino vlna, ze které se vyrábí funkční oblečení. Merino vlna je jemná a má malý průměr vláken, lze z ní tedy vyrobit i poměrně tenké triko. Její výhodou je, že tolik nepohlcuje tělesné pachy jako bavlna a že vás v zimě více zahřeje. Takové triko si můžete dát ještě pod normální triko a to už se proměníte v krásně zabaleného sněhuláka :)

Mrazu zdar!

Jarní sukýnka

Já vím, jsme teprve uprostřed zimy, ale prostě jsem to nevydržela a navrhla jsem si a ušila krátkou sukni na jaro. Střih jsem si vytvořila na míru a střihovou manipulací "vykouzlila" šablonu na sedlo. Na to jsem pak jenom našila pruh látky, který jsem v pravidelných intervalech naskládala. A podšívku! Mám ráda sukně s podšívkou, krásně se vlní kolem nohou a nikam se nelepí ;)

Je to třetí šicí projekt z mého balíčku látek. Motýlky jsem se snažila alespoň trochu vycentrovat. Už se moc těším, až si v ní vyjdu!

Kosmetika netestovaná na zvířatech a kdo s námi bydlí

Od té doby, co naši domácnost obývá jedna čtyřnohá chlupatá dáma, se stále více zamýšlím nad vztahem člověk vs. zvíře. Nejenom, že už nejsem schopná se dívat na řízek bez kontextu jeho vzniku, ale také daleko více řeším například testování kosmetiky na zvířatech. Kromě jiného i kvůli tomu, že je králík domácí jedním z „oblíbených“ zvířat, které se na testování kosmetiky používají.

V listopadu roku 2014 vydala Svoboda zvířat aktualizovanou verzi seznamu značek s certifikáty Humánní kosmetický standard (HCS) a Humánní standard pro prostředky pro domácnost (HHPS). Od roku 2013 sice platí v EU zákaz dovozu a prodeje kosmetiky testované na zvířatech, ale i tyto zákazy se dají obejít, takže přítomnost nějaké kontroly zvenčí je žádoucí. Společnosti s certifikáty HCS/HHPS nesmí testovat nikde na světě a kvůli tomu se musí vzdát i vstupu na některé zahraniční trhy (např. Čína). Nejspíš to není náhoda, že vlastnictví certifikátu poznáte na produktech právě díky logu s králíkem...

Seznam vyvolených značek si můžete prohlédnout zde. Některé značky kosmetiky mají i svoji českou pobočku, což vítám :)

A nakonec vám na videu představím původce všeho, chlupatou dámu v celé své kráse :)

_________________________________________________________________________________

zdroj informací: http://www.svobodazvirat.cz

Indický tisk na látku

Když jsem sledovala britský pořad The Great British Sewing Bee, zaujal mě tam, kromě jiného, krátký medailonek o indické technice tisku na látky, které se říká bunta. Je to vlastně nejprimitivnější technika, kterou lze potisknout celou šíři látky. A výsledek vypadá hodně efektně.

zdroj obrázku http://sarishop.com

Barva se na látku přenáší pomocí dřevěného štočku (= bunta), pokud toužíte po vícebarevném tisku, je možné tisknout odlišně barevné motivy přes sebe (= soutisk).

zdroj obrázku www.artfire.com

Obtiskáváním štočku podél šířky látky vznikne pravidelný vzor, ale razítkem můžete také jen ozdobit už hotový kousek oblečení. Samozřejmě, že je důležitá určitá přesnost a kontinuita tisku, ale na druhou stranu se s mírnými odchylkami počítá a právě tyto malé nepřesnosti odlišují ruční tisk od sériové strojové výroby.

Štočky jsou vyrobené z tvrdého teakového dřeva, po vyřezání motivu jsou naloženy v oleji, aby dřevo změklo. Nejobvyklejšími motivy jsou zvířata, rostliny a orientální geometrické vzory.

zdroj obrázku http://honestlywtf.com/video/art-of-block-printing/

Indická dřevěná razítka můžete sehnat i u nás v České republice a mě už napadá, co všechno krásného by se s nimi dalo vytvořit ;)

Co si ušiju v novém roce?

Před svátky jsem trochu vypadla ze své šicí rutiny, ale s novým rokem je tu zase prostor se ke svému koníčku vrátit. V prosinci jsem při listování v Burdách objevila jeden sympatický kabátek. Bylo to v sekci návrhů od čtenářek, redakce vytvořila dle kresby originální střih a zařadila ho mezi ostatní do střihové přílohy.

Momentálně mám jen jeden zimní kabát (červený), druhý už je starý a je mi malý. O materiálu jsem přemýšlela a rozhoduji se mezi vlnou a manšestrem, místo zipu bych chtěla udělat zapínání na knoflíky. Nejraději bych udělala kabátek v nějakém neutrálním tónu s barevnými detaily, ale nebudu předbíhat, rozhodnu se až po návštěvě obchodů s látkami.