neděle 7. května 2017

Co mě naučila Bobina

Díky Bobině jsem začala více přemýšlet o tom, co jím. Došlo mi, že označit část zvířat za hloupá (= ke konzumaci) a druhou část za chytrá (= domácí mazlíčci), je strašně krátkozraké. Díky tomu, že jsem zjistila, jaký mají králíci bohatý sociální život a jak moc jim to myslí, jsem se začala zajímat i o jiné živočichy a přistupovat k nim jako k tvorům s vlastní myslí a překvapivou inteligencí. Dříve jsem byla klasický kočka/pes člověk, až s Bobinou mi došlo, že kamarádit se můžete skoro s každým živočišným druhem.

I jinak se ale změnil můj jídelníček. Jelikož jsou králíci býložravci, je u nás v lednici vždy nějaká zelenina nebo ovoce. Mrkev, petržel, fenykl, jablko, červená řepa. Protože Bobina pozná zvuk otvírání lednice, občas svádíme boj o potravinové zdroje. Minule mi vyndala ze spíže pytlík s cereáliemi a nechtěla ho pustit, chvíli jsme se přetahovaly a skončilo to vysypáním obsahu na podlahu.

Je to tak, Bobina mě udržuje stále ve střehu. Dobře ví, kdy jsem v koupelně, i kdyby předtím spala tvrdým spánkem. To je pro ni znamení, že může během několika minut provést to, na co si v mé přítomnosti netroufne. Třeba skočit ze země na židli a pak na stůl a ohryzat tam moji oblíbenou květinu. Ráda přesouvá věci, takže když dojí drobky z talíře, talíř nemilosrdně odsune ze stolku na zem. Ano, je to vlastně takový malý záškodník, ale natolik roztomilý, že jí to prostě musíte odpustit :) Kolikrát jsem si myslela, jak jsem na ni vyzrála, ale ona byla zase o krok na před. Až přistane první člověk na Marsu, předpokládám, že tam najde králičí bobky :)



Spodní kalhotky lemované pruženkou

Po delší době jsem byla v prodejně látek a byla jsem úplně v údivu, kolik krásných vzorovaných úpletů je na trhu. Zkouším teď šít různé varianty kalhotek, a tak jsem si rovnou koupila novou látku se zvířátky.
Na dvoje kalhotky velikosti M vám bude stačit 30 cm úpletu šířky 110 cm (+ cca 2 metry pruženky). Střih jsem si tentokrát trochu poupravila, kalhotky jsem udělala méně vykrojené a i směrem nahoru jsem malinko přidala.



 
Nově jsem si koupila lemovací pruženku, která už je ohnutá tak, že do ní stačí vložit látku a prošít. Já jsem i tak zvolila postup přišívání nadvakrát. Nejdřív jsem látku přišila dovnitř rozevřené pruženky, potom jsem vše prošila ještě jednou z lícu.



Kdybych měla stroj, který zvládá pružný steh s dvojjehlou, byl by výsledek profesionální, já se ale musela spokojit s entlem (cik-cak stehem). Pokud budete používat tento typ přeložené pruženky, při stříhání nemusíte řešit přídavky, protože okraj látky se už neohýbá. Výsledek mě potěšil, z tak krásné látky se šije samo :)


pátek 5. května 2017

Jak si ušít spodní kalhotky

První spodní kalhotky jsem šila už před několika lety, dnes vám představuji spodní kalhotky pro Červenou Karkulku. Materiál je červený bavlněný úplet a místo klasické pruženky jsem si vybrala tu s volánkem. To aby nebyly tak obyčejné.
Kalhotky šiju stále podle stejného střihu. Není potřeba mít nějaký speciální šicí stroj, používám jen cik-cak steh a přirozené vlastnosti látky a pruženky. Při šití totiž pruženku trochu napínám, ona mi pak pěkně pojme úplet a všechno krásně sedí.






pondělí 17. dubna 2017

Filmy o plýtvání potravinami

Jestli vás zajímá téma plýtvání potravinami, mám pro vás tipy na filmy, které jsem v poslední době viděla. To přímo souvisí i s fenoménem dumpster divingu, o kterém se možná časem rozepíšu. Dumpster diving ale není pro každého, kdežto na filmy o tom, co se děje s odpadky ze supermarketů a restaurací, se může podívat každý.

Nejvíc mě k tomuto tématu zaujala trojice dokumentárních pořadů stanice BBC Hugh's war on waste. Občas si říkám, že je škoda, že takové filmy nevznikají i u nás, na druhou stranu jestli umíte anglicky, můžete si dokumenty pustit, ona ta situace v České republice není o tolik odlišná. Dokumenty se nevěnují jen potravinám, ale také recyklaci a vyhazování oblečení.

Zdroj obrázku bbci.co.uk

O dumpster divingu je celý film Just eat it. Pár lidí se rozhodne nějaký čas žít jen z toho, co najde v popelnicích. Před začátkem experimentu mají obavy, že budou trpět hlady, všechno dopadne ale trochu jinak ;)
Zdroj obrázku www.foodwastemovie.com


Z popelnice do lednice (Taste the Waste) je už trochu starší dokument, ale více méně stále aktuální. Je to takový vstupní film – úvod do problematiky. Také doporučuji :)

neděle 16. dubna 2017

Opravdu přírodní kartáček na zuby

K tomuto kartáčku mě dovedli dva lidé, které jsem potkala na Festivalu Evolution. S výrobcem neměli nic společného, já jsem na festivalu byla se Slepicí v nouzi, oni tam měli stánek Farmy Naděje. Hned mě zaujal klacík, který jim trčel z úst a který tak roztomile žmoulali. Když jsem se na něj zeptala, připadala jsem si jako v reklamě na nejmenovanou zubní pastu (znáte to: můj lékař mi doporučil, po prvním použití atp.). Samá chvála. Tak jsem se rozhodla vyzkoušet kartáček na vlastní zuby.
Jde o cca 20 cm dlouhou větvičku salvadory perské, což je strom či malý keř, který roste především v Africe a Asii. V Čechách se větvičky tohoto stromku prodávají jako přírodní kartáčky. Větvičku vyndáte z obalu, okoušete z ní kousek měkké kůry a roztřepenými vlákny si pak čistíte zuby jeden po druhém.

Já si koupila větvičky hned tři, možná někoho podaruji. Při prvním použití mě kartáček dost zaujal, protože chutná trochu jako ředkvička, v nose jsou cítit příjemné silice. Čištění zubů je uklidňující proces, asi jako dudlík nebo cigareta ;) Poprvé jsem byla moc vehementní a odřela jsem si dásně, tak na to pozor. Zatím mám větvičku jako doplněk klasického kartáčku. Údajně by měla zuby i trochu vybělit, na to se docela těším :)

Všude je přírodní kartáček vychvalován jako ekologický a rozložitelný, což je pravda, ale v okamžiku, kdy se distribuuje v plastovém obalu, už to z mého pohledu trochu postrádá smysl. Za mě teda body za skvělou chuť a zábavný proces čištění. Minusové body za tvrdší štětinky a plastový obal.

pondělí 27. března 2017

Pelíšek pro kočku nebo malého pejska

Podobných pelíšků jsem se našila dost. Jeden čas jsem jich měla doma do zásoby hodně a prodávala jsem je na fler.cz. Dnes už šiju pelíšky jen na přání, protože je vlastně ani nemám kde skladovat (zabírají docela dost prostoru).
Tak alespoň jeden nový na ukázku:



Pelíšek se skládá ze tří dílů: dvou kruhů z fleecu a pásu bavlněné látky po obvodu. Bavlnu většinou ještě podžehlím vlizelínem, aby trochu držela tvar. Takový bobek nakonec vyplním kuličkovým dutým vláknem - tím, co se dává i do polštářů pro lidi. Co se týče velikosti, tak průměr kruhu je 52 cm a délka pásu vychází na 160 cm.

sobota 11. března 2017

Blanche nebude sedět v koutě

Loni jsem v rámci festivalu Jeden svět stihla dva filmy, letos zatím jeden a asi to bude jediný. Ale stál za to. Název dokumentu byl do češtiny přeložen jako „Blanche nebude sedět v koutě“ (variace na známou hlášku z Hříšného tance). Anglický titul je o trochu popisnější „A Young Girl in Her Nineties“. Film mě neskutečně zasáhl a podle zvuků v sále jsem nebyla sama. Dojem byl chvíli snad až moc silný. Jak už to ostatně u dokumentů na tomhle festivalu často bývá.


Ve filmu hraje tanečník a choreograf Thierry Thieû Niang, který se tématu starších lidí a tance věnuje už delší dobu, jak jsem posléze zjistila. Nevím, jak pro vás, ale pro mě je tanec taková terapie, což je také jedno z témat filmu. (Video níže sice ve francouzštině, ale pro ilustraci snad stačí.)

neděle 5. února 2017

Vyšívaná mrkev

Čtyři měsíce uplynuly od mého posledního příspěvku. Popravdě jsem v zimě skoro nic netvořila. Ušila jsem sobě jeden nákrčník a pak jeden upletla jako vánoční dárek. To bylo vše. Až před týdnem jsem dostala chuť zase něco vyrobit. A rovnou jsem se pustila do vyšívání. Chtěla jsem si vytvořit obal na mobil s nějakou volnější výšivkou. Bez předlohy a prostě tak od oka. První dva pokusy – králíci – skončily v koši, napotřetí jsem byla konečně spokojená – mrkev! Jako malovaná, vlastně je malovaná – jehlou. Mám ráda moderní výšivku, líbí se mi spojení téhle tradiční techniky a netradičních motivů. Psala jsem o tom ostatně už tady.
Takže zde je můj mrkvový obal :)